Z denníčka Marie-Julie

„Vnútorná anarchia bude výsledkom vlád. Vonkajšie invázie, vedené silou, vynesú k moci na takmer tri roky protikresťanské mocnosti, ktoré spôsobia veľké škody Cirkvi a pápežovi, ktorý bude v tom čase umučený.  Tyrania „guvernéra“ Talianska bude nahradená despotizmom osoby nazvanej „Archel de la Torre“.

Tento nebude pochádzať z regiónu Talianska. Bude prechádzať Perziou a krajinou, ktorá je pod ňou. Vstúpi do Talianska krátko pred druhou polovicou toho strašného roka, avšak prinesie to mier . Bude vládnuť rok a pol uprostred najotrasnejšieho zo všetkých zvratov. Potom boj, bez kráľa, či vodcu započne s malým počtom, ktorí budú chcieť (bojovať) jeden proti druhému až na smrť. Nebude to skôr ako nasledujúci rok, kedy sa kresťanský kráľ (Veľký katolícky kráľ Henri V.) dostaví na pôdu Talianska.“

Matka Helena Aiello nás může zajímat z několika pohledů: jako charitativní pracovnice a laická apoštolka, jako zakladatelka ženské řeholní kongregace, jako dobrovolná oběť na usmíření hříchů celého lidstva, jako omilostněná stigmatizovaná trpitelka posel Ježíše Krista a jeho zvláštní posel.

Na jejím příkladu vidíme, že Boží Syn si dává záležet na tom, aby nebylo žádných pochyb, koho si skutečně vybral jako svého posla, aby nevzniklo podezření, že snad vystupuje z vlastní iniciativy. Skýtá nám nesporné záruky, že jeho vyvolení se na prvním místě vyznačují ochotou k naprostému sebeobětování a aktivní spoluúčasti a doplňování toho, co „schází k plnosti Kristových útrap“. Tito Boží poslové sami nepodnikají nic, aby o sobě dali vědět, spíše se brání vnější popularitě. Jejich poselství je nerozlučně spojeno s celou jejich osobností, která nám i beze slov tlumočí nikoliv, co je nového a co je třeba vědět, ale co je třeba dělat. Jejich spolehlivost nezaručuje obsah jejich sdělení, ale jejich vlastní život.

Podobnou konstelaci charakteristik nenajdeme u současných konjunkturálních „proroků a prorokyň“, kteří se bez těchto zvláštních a potvrzujících znamení představují samozvaně jako „hlasatelé proroctví na plný úvazek“ a neúnavně je chrlí prostřednictvím internetu své plody, aby tak uspokojovali nedočkavé a zvědavé ctitele, a vymýšlejí si k nim úvodní a závěrečná oslovení, aby zněla podle jejich zdání co nejvěrohodněji.

Matka Aiello obdržela od Pána a jeho Matky četná vidění o hrozící zkáze
 

 

„Lidé přespříliš urážejí Boha. Kdybych ti dal spatřit počet hříchů spáchaných v jediném dnu, zemřela bys bolestí.“

„Doba je velmi těžká. Celý svět je znetvořený, protože se stal hroším než v době před potopou. Materialismus je na postupu a pokračuje ve svém pochodu poznamenaném krví bratrovražedných bojů. Jsou zde evidentní znaky nebezpečí pro mír. Pohroma přichází na svět jako stín hrozebného mraku, aby dosvědčila lidem, že Boží spravedlnost dopadá na lidstvo a že moje moc Boží Matky zadržuje ještě propuknutí uragánu. Všechno visí na nitce: když se tato nitka přetrhne, Boží spravedlnost dopadne těžce na svět a zahájí svůj strašný očistný proces. Budou potrestány všechny národy, protože množství hříchů je nesmírné a pokrylo zemi jako záplava bahna z moře. Síly zla jsou připraveny, aby propukly nade všemi částmi světa se strašnou krutostí. Rozvrat jako důsledek toho, co nastane, bude děsivý.“

„Již dávno jsem varovala lidi tolika způsoby. Vládci národů jsou si vědomi přetěžkého nebezpečí, ale nechtějí uznat, že ráně je možné se vyhnout jen tak, že se společnost vrátí k opravdu křesťanskému životu. Jakou trýzeň pociťuje moje srdce, když vidí, jak lidé ze všeho nejméně myslí na návrat k Bohu. Ale není daleko doba, kdy svět bud rozvrácen. Bude prolito množství krve spravedlivých, nevinných a svatých kněží, církev bude mnoho trpět. Nenávist dosáhne vrcholu.

Panna Mária Elene Aiellovej

Itálie bude pokořena a očištěna krví, a bude muset mnoho trpět, protože v tomto vyvoleném národě, sídle Kristova Náměstka, je mnoho hříchů. Neumíš si představit, co všechno se bude dít! Propukne strašná revoluce a cesty zaplaveny krví. Papež bude mnoho trpět a všechno toto utrpení bude pro něho jako agonie, která ukrátí jeho pozemské putování. Jeho nástupce bude řídit loď v bouři.

Trest pro bezbožné nebude otálet. Onen den bude děsivý tím nejstrašnějším způsobem: země se bude třást a zalomcuje celým lidstvem . Zlí zhynou za hrozné tvrdosti Boží spravedlnosti. Vydejte poselství a ihned varujte, pokud je to možné, všechny lidi země, aby se vrátili k Bohu v modlitbě a pokání.“

Pán Ježiš Elene Aiellovej, apríl 1954

„Lidé se stali tak nevděční vůči mému Nejsvětějšímu Srdci a zneužíváním mých milostí přetvořili svět na scénu zločinů. Nesčetné skandály přivádějí duše do záhuby, zvláště duše mládeže. Oddali se bez mezí světkým rozkoším, které zdegenerovaly do zvráceností.

Špatný příklad rodičů vytváří v rodinách pohoršení a nevěrnost i v praktikování ctností a modlitby. Domov, pramen víry a svatosti, byl poskvrněn a zbořen. Vzpurnost lidí se nemění a oni vzpurně pokračují ve svých hříších. soužení, Tresty a soužení, které Bůh sesílá, aby přišli k rozumu, jsou přísné, ale lidé jsou zdivočelí jako šelmy a zatvrdili svá srdce proti Boží milosti.

Svět nezasluhuje již odpuštění, ale oheň, zničení a smrt. Muselo by být mnoho pokání a modliteb od věřících, aby zmírnili zasloužené tresty, které zatím zadržuje moje drahá Matka, která je také Matkou lidí. Bude následovat trest, který očistí zemi od zla. Boží spravedlnost volá po dostiučinění za mnoho urážek a zla, které pokrývá zemi. Nic jiného nelze připustit. Lidé se ve své zatvrzelosti se zatvrdli ve svých bludech, a proto se neobracejí k Bohu.

Osoby se nepodřizují církvi a pohrdají kněžími, protože je mezi nimi mnoho těch, kteří jsou důvodem k pohoršení. Poslouchej dobře, co ti řeknu, a oznam to všem. Moje Srdce je hluboce zarmouceno mnohým soužením, které hrozí světu. Spravedlnost našeho nebeského Otce je těžce urážena. Lidí nadále tvrdošíjně žijí ve svých hříších

Pán Ježiš Elene Aiellovej, apríl 1952

Chci, abyste věděli, že tato metla je blízko: nikdy nevídaný oheň sestoupí na zem a velká část lidstva bude zničena. … Ti, kteří přečkají, budou pod ochranou Božího, milosrdenství, zatímco ti, kteří se nechtějí kát ze svých hříchů, zahynou v moři ohně!…Rusko bude takřka kompletně spáleno. Také jiné národy zmizí. Itálie bude částečně zachráněna kvůli papeži.

Pán Ježiš Elene Aiellovej, apríl 1955

Přiblížil se Boží hněv a svět bude postižen velkým neštěstím, krvavými revolucemi, silnými zemětřeseními, epidemiemi, strašnými uragány, které způsobí, že vystoupí voda z řek a moří! Svět bude zachvácen novou strašnou válkou. Ničivé zbraně zahubí četné a národy. Diktátoři, pekelné zrůdy, zboří chrámy se svatými nádobami a zničí národům ty nejdražší věci. V této svatokrádežné válce z divokého podnětu a v rozhořčené obraně bude zničeno všechno, co bylo vytvořeno lidskýma rukama. ( 3 svetová vojna). Nakonec se objeví na nebi mraky se záblesky ohně a rozpoutá se ohnivá bouře nad celým světem. Strašná pohroma, nikdy v lidských dějinách nevídaná, bude trvat sedmdesát hodin. Bezbožní budou obráceni v prach a mnozí zahynou pro zatvrzelost ve svých hříších. Projeví se moc světla nad mocí temnost. ( 3 dni temnoty )

Pán Ježiš Elene Aiellovej, apríl 1959

Rusko vtrhne ke všem národům, zvláště do Itálie, a vztyčí svou vlajku na kopuli sv. Petra!…. Projevím své zalíbení pro Itálii, která bude uchráněna před ohněm, ale nebe se zahalí hustou temnotou a země bude postižena strašnými zemětřeseními, která otevřou hluboké propasti a budou zničena celá města a provincie; všichni budou křičet, že je konec světa! Také Řím bude potrestán podle spravedlnosti ze mnohé těžké hříchy, protože pohoršení dosáhlo vrcholu. Proto dobří, kteří trpí a jsou pronásledováni pro spravedlnost a spravedlivé duše se nemusí obávat, protože budou odděleni od bezbožných a od zatvrzelých hříšníků a budou zachráněni.

Pán Ježiš Elene Aiellovej, august 1960

Lidstvo se vzdálilo od Boha a ošáleno pozemskými statky zapomnělo na nebe a propadlo bezmezné zkaženosti, která není srovnatelná ani s dobou před potopou!… ale hodina spravedlnosti se přiblížila a bude strašná!… a jestliže lidé neobnoví v těchto pohromách volání k Božímu Milosrdenství a nevrátí se k Bohu v opravdu křesťanském životě, Rusko svými zbraněmi napadne Ameriku, zavalí Evropu a především řeka Rýn v Německu bude plná mrtvol a krve. Také Itálie bude zachvácena velkou revolucí a papež bude muset mnoho trpět.

Nepřítel jako řvoucí lev vtrhne do Říma a jeho hořkost zaplaví národy

Ó, jak strašný obraz vidím! Právě propuká velká revoluce v Římě! Vstupují do Vatikánu. Papež je sám a modlí se. Chytají papeže. Násilím se ho zmocňují. Zasazují mu rány, až padne. Spoutávají ho. O, Bože, ó Bože. Kopají do něho. Jak strašná scéna… Blíží se naše Paní Tito zlosynové padají na zem jako mrtvoly. Naše Paní pomáhá papeži povstat, bere ho do náruče a přikrývá svým pláštěm se slovy: „Neboj se!“ (Velký pátek 1961)

+ + +
 

 

Blahoslavená Elena Aiellová (1895 – 1961) – mystička a stygmatička, zakladateľka Malých sestier. Trpela rôznymi chorobami a svoje utrpenie obetovávala ako odprosovanie za hriešny svet, presne ako ju o to žiadal Pán Ježiš v ich stretnutiach. Za blahoslavenú bola vyhlásená 2. apríla 2011 pápežom Benediktom XVI.

Prameny:

Mons. Francesco Spadafora, "Suor Elena Aiello, 'a monaca santa". ( Imprimatur)

Revue : "La voce delle figlie di Madre Elena Aiello" , revue Malých sester utrpení NPJK, suoreminime.medianetis.it

Desmond A. Birch, Trial, Tribulation and Triumph.

Alessandro Meluzzi, Viaggio nelle profezie.

Albert J. Hebert, Prophecies! the Chastisement and Purification!

lumendelumine.cz/…age=zpravy-o-nsatavajici-zkaze

profezie3m.altervista.org

Veľké katastrofy aj prírodné a Božie tresty v proroctvách vrátane vojny ! Obnova Cirkvi.

Generál Carter III. světová válka.

Satanský plán na vyvolanie 3 svetovej vojny samozrejme aj iných vecí čo sa začínajú diať ! Stále bli…

wolna-polska.pl/…u-oglosil-wielka-wojne-2020-11

Některé události, které předcházely první křížovou výpravu, časová linie:

630: Mohamed, dva roky před smrtí, útočí se 30 000 džihádisty na křesťanskou Byzantskou říši.
632-634: Kalifát (islámská říše) dobývá polyteistické části Arabského poloostrova. Polyteisté jsou bráni za horší než křesťané či židé a musí konvertovat k islámu nebo jsou zavražděni. Nemají tedy oproti křesťanům či židům možnost platit výpalné (status dhimmi) a zůstat u svého náboženství.
633: Džihádisté pod vedením Kalida al Walida (krutý vojevůdce pojmenovaný Mohamedem Aláhův meč) dobýjá město Ullays u řeky Eufrat v dnešním Iráku. Na břekhu nedalekého kanálu je setnutím zavražděno tolik lidí, že se voda zbarví doruda a kanál získá jméno Krvavý kanál.
634: Bitva na řece Jarmúk na území dnešní Sýrie, součást džihádu proti Byzantské říši. Usáma bin Ládin z této doby používá citát, že "džihádisté milují smrt více než západní svět život".
635: Muslimové obléhají a dobývají křesťanské město Damašek (dnešní Sýrie).
637: Muslimové si podrobují Irák po bytvě u Al-Quadisyyah.
638: Muslimové na Byzantské říši dobývají a anektují Jeruzalém.
638-650: Muslimové dobývají území dnešního Iránu.
639-642: Muslimové dobývají Egypt.
641: Muslimové obsazují Sýrii a Palestinu.
643: Spálena Alexandrijská knihovna. Ne v boji, ale chladnokrevným rozhodnutím.
643: Muslimové začínají dobývat severní Afriku (na západ od Egypta).
644: Muslimové dobývají ostrov Kypr, Tripolsko v severní Africe a zavádí islámské právo v Iránu a Afgánistánu.
644-660: Války a spory uvnitř Kalifátu.
674-678: Muslimové útočí na Konstantinopol (hlavní město křesťanské Byzantské říše, dnešní Istanbul) a jsou odraženi.
698: Dobyto město Kartágo (severní Afrika, hlavní město Vandalů).
707 - je dobyta celá severní Afrika.
710-713: Muslimové dobývají údolí Indu.
712: Dobyta Střední Asie, islamizace Turků.
711 - 713: Muslimové útočí ze severní Afriky na Vizigótskou říši (dnešní Španělsko), dobývají ji a zakládají Andalůské království. Od tohoto roku plení jejich vojska Evropu, od Španělska, přes jižní Francii, po Švýcarsko.
717-718: Muslimové útočí na Konstantinopol (hlavní město křesťanské Byzantské říše, dnešní Istanbul) a jsou odraženi.
732: Muslimové jsou zastaveni koalicí křesťanských králů v bitvě u Poitiers (Tours) ve střední Francii. Tato bitva zastavila džihád v západní Evropě.
732 - 800: Zastavený džihád zapříčiní rozpory v Kalifátu a dobytá území získávají autonomii, ovšem pod muslimskými vládci. Útisk a likvidace křesťanů, zákaz konvertování od islámu (prostě to samé co dnes).
807: Na území kalifátu zbořeny kostely a synagogy včetně Kostela Máří Magdaleny v Jeruzalémě.
809: Muslimský útok na Sardinii a jižní Itálii.
813: Napadáni křesťané v Palestině, mnozí uprchnou.
831: Muslimové dobývají Palermo (Sicílie), nájezdy na jižní Itálii.
846: Vydrancování města Řím, vykradena bazilika svatého Petra.
850: Na území kalifátu bořeny kostely a synagogy.
855: Povstání křesťanů v Sýrii.
837: Dobytí Sicílie, útoky na Korsiku, Itálii, Francii
869-883: Povstání černých otroků v Iráku.
928-969: Byzantská říše získává zpět Kypr a město Tarsus.
937: Bazilika Svatého hrobu (Kostel vzkříšení) je zpálena. Útoky na mnoho dalších jeruzalémských kostelů.
966: Protikřesťanské nepokoje v Jeruzalémě.
1003: Zničen kostel Svatého Marka v Egyptě.
1009: Bazilika Svatého hrobu (Kostel vzkříšení) v Jeruzalémě je spálena (ano, zase).
1012: Dekrety utiskující křesťany a židy.
1013: Kalifát se pro vnitřní spory rozpadá a štěpí se na muslimských dynastií.
1048 Dokončena obnova Baziliky Svatého hrobu (Kostel vzkříšení).
1055: Turek Princ Tughrul sjednotil území do Selžuckého kalifátu.
1055: Konfiskace majetku Baziliky Svatého hrobu (Kostel vzkříšení).
1071: Bitva u Mantzikertu, muslimové poráží Byzantskou říši a okupují většinu Anatolie (Malá Asie, dnešní Turecko).
1085: Křesťané ve Španělsku znovu získávají Toledo.
1090: Turci okupují prakticky celou Malou Asii.
1094: Byzantský císař Alexius Comnenus I prosí západní křesťanství (papeže) o vojenskou pomoc proti muslimské invazi na Anatolii.
1095: Papež Urban II vyhlašuje první křížovou výpravu, která roku 1099 znovu dobije Jeruzalém.
První křížová výprava je tedy vyslána po stovkách let agresivní muslimské invaze, po ztracení dvou třetin tehdejšího křesťanského světa.

Publikováno: 17.1.2010 |

Muslimové a jejich sympatizanti často odpůrcům islámu předhazují křížové výpravy jako akt agrese křesťanství vůči hodné islámské civilizaci. Jak je to však ve skutečnosti? Vážně papeže jen tak napadlo vyhlásit dobyvačnou výpravu?

***
První křížová výprava (1095) byla vyhlášena 460 let PO dobytí prvního křesťanského města, 457 PO dobytí Jeruzaléma, 453 PO dobytí Egypta, 443 let PO prvních muslimských nájezdech na Itálii. 427 let PO prvním obléhání Konstantinopole, 380 let PO začátku okupace Španělska. 363 let PO plenění Francie, 249 po vyplenění města Řím (!). PO staletích vraždění, zotročování a nuncených konverzích křesťanů na dobytých územích. Než křesťané přešli do ofenzívy byly islámem dobyty 2/3 tehdejšího křesťanského světa!

***
Porovnejme mapu křesťanského světa před islámskou expanzí (rok 600):
*www.coloradocollege.edu/…/Map_-_pread_of_…

S mapou kolem roku 900 (Muslimská expanze v rozletu, Všimněme si ztráty blízkého východu, Afriky a Španělska. V Evropě není hranice křesťanství vyznačena, cca sever a východ od území dnešní ČR stále pohanský):
www.fordham.edu/halsall/maps/900eur.jpg

S mapou z roku 1050, kdy už probíhá rekonvista ve Španělsku:
brian.hoffert.faculty.noctrl.edu/REL100/Christianity.Me…

***
Na Evropu muslimové útočili už 20 let po Mohamedově smrti. Již roku 652 pořádali nájezdy na Sicílii, kde rozpoutali teror vůči křesťanskému obyvatelstvu (například ve městě Castrogiovanni bylo zavražděno 8000 lidí). V roce 1084, deset let před první křížovou výpravou (!) Sicílii znovu napadli, zapálili kostely v Reggiu, zotročili mnichy a znásilnili a zotročili jeptišky.

V islámem obsazených zemích měli křesťané status druhořadého člověka (dhimmi). Během staletí díky konverzím (často násilným), útlaku, šikaně, vyhánění a občasným pogromům byly původně křesťanské populace zdecimovány na minimum či na nulu! Ve větším počtu přežili jen Koptští křesťané v Egyptě (původní obyvatelstvo). Křesťanský svět byl otřesen, ztratil jak obilnice a zdroj papyrusu (Egypt), tak historické oblasti blízkého východu včetně Jeruzaléma. Nenávratně zmizelo mnoho vědomostí (spálení Alexandrijské knihovny). Křesťané na tomto území jsou vražděni dodnes, sledujte www.thereligionofpeace.com/index.html .

V roce 1094, byzantský Císař Alexius I Comneus prosí papeže (Řím) o pomoc proti muslimským armádám které obsadily území dnešního Turecka, přičemž muslimové klasicky šířili teror proti křesťanům a přestavovali kostely na mešity. Navíc byli stále více napadání křesťanští poutníci navštěvující Jeruzalém (násilná konverze, příležitostné vraždy a šikana).

Křižáci obsadili jen původně křesťanské země. Nikdy nenapadli území Saudské Arábie natož Mekku (Muslimové dříve napadli jak Konstantinopol, tak Řím!). Období křížových výprav trvalo cca 200 let. Období agrese (džihádu) islámu vůči křesťanskému světu už běží cca 1380 let.

Éra křižáckých výprav neznamená stálé válčení. Ve skutečnosti válečné kampaně trvaly jen cca 20 let ( 1098- 1099, 1146- 1148, 1188- 1192, 1201- 1204, 1218- 1221, 1228- 1229, a 1248- 1250). Pro srovnání, jeden z muslimských džihádů proti Sicílii trval 75 let bez přestávky.

Křížové výpravy nejsou ospraveditelné z textů Nového zákona. Jsou neobvyklou reakcí štvaného křesťanství na nemilosrdný likvidační staletý džihád, který plně vychází z Koránu a Hadísů a který začal už Mohamed.

Největší zločin křížových výprav byl masakr po dobytí Jeruzaléma (30 000 obětí), což je ale nepatrným zlomkem obětí džihádu.
Již papež Inocenc III. (1198-1216) se omluvil za hříchy křesťanů, které páchali při křížových výpravách.

Oproti tomu muslimové se za průběh své expanze nikdy neomluvili. Co je v jiném náboženství viděno jako zločin, to je v islámu vůle Aláha.

***
Některé události, které předcházely první křížovou výpravu, časová linie:

630: Mohamed, dva roky před smrtí, útočí se 30 000 džihádisty na křesťanskou Byzantskou říši.

632-634: Kalifát (islámská říše) dobývá polyteistické části Arabského poloostrova. Polyteisté jsou bráni za horší než křesťané či židé a musí konvertovat k islámu nebo jsou zavražděni. Nemají tedy oproti křesťanům či židům možnost platit výpalné (status dhimmi) a zůstat u svého náboženství.

633: Džihádisté pod vedením Kalida al Walida (krutý vojevůdce pojmenovaný Mohamedem Aláhův meč) dobýjá město Ullays u řeky Eufrat v dnešním Iráku. Na břekhu nedalekého kanálu je setnutím zavražděno tolik lidí, že se voda zbarví doruda a kanál získá jméno Krvavý kanál.

634: Bitva na řece Jarmúk na území dnešní Sýrie, součást džihádu proti Byzantské říši. Usáma bin Ládin z této doby používá citát, že "džihádisté milují smrt více než západní svět život".

635: Muslimové obléhají a dobývají křesťanské město Damašek (dnešní Sýrie).

637: Muslimové si podrobují Irák po bytvě u Al-Quadisyyah.

638: Muslimové na Byzantské říši dobývají a anektují Jeruzalém.

638-650: Muslimové dobývají území dnešního Iránu.

639-642: Muslimové dobývají Egypt.

641: Muslimové obsazují Sýrii a Palestinu.

643: Spálena Alexandrijská knihovna. Ne v boji, ale chladnokrevným rozhodnutím.

643: Muslimové začínají dobývat severní Afriku (na západ od Egypta).

644: Muslimové dobývají ostrov Kypr, Tripolsko v severní Africe a zavádí islámské právo v Iránu a Afgánistánu.

644-660: Války a spory uvnitř Kalifátu.

674-678: Muslimové útočí na Konstantinopol (hlavní město křesťanské Byzantské říše, dnešní Istanbul) a jsou odraženi.

698: Dobyto město Kartágo (severní Afrika, hlavní město Vandalů).

707 - je dobyta celá severní Afrika.

710-713: Muslimové dobývají údolí Indu.

712: Dobyta Střední Asie, islamizace Turků.

711 - 713: Muslimové útočí ze severní Afriky na Vizigótskou říši (dnešní Španělsko), dobývají ji a zakládají Andalůské království. Od tohoto roku plení jejich vojska Evropu, od Španělska, přes jižní Francii, po Švýcarsko.

717-718: Muslimové útočí na Konstantinopol (hlavní město křesťanské Byzantské říše, dnešní Istanbul) a jsou odraženi.

732: Muslimové jsou zastaveni koalicí křesťanských králů v bitvě u Poitiers (Tours) ve střední Francii. Tato bitva zastavila džihád v západní Evropě.

732 - 800: Zastavený džihád zapříčiní rozpory v Kalifátu a dobytá území získávají autonomii, ovšem pod muslimskými vládci. Útisk a likvidace křesťanů, zákaz konvertování od islámu (prostě to samé co dnes).

807: Na území kalifátu zbořeny kostely a synagogy včetně Kostela Máří Magdaleny v Jeruzalémě.

809: Muslimský útok na Sardinii a jižní Itálii.

813: Napadáni křesťané v Palestině, mnozí uprchnou.

831: Muslimové dobývají Palermo (Sicílie), nájezdy na jižní Itálii.

846: Vydrancování města Řím, vykradena bazilika svatého Petra.

850: Na území kalifátu bořeny kostely a synagogy.

855: Povstání křesťanů v Sýrii.

837: Dobytí Sicílie, útoky na Korsiku, Itálii, Francii

869-883: Povstání černých otroků v Iráku.

928-969: Byzantská říše získává zpět Kypr a město Tarsus.

937: Bazilika Svatého hrobu (Kostel vzkříšení) je zpálena. Útoky na mnoho dalších jeruzalémských kostelů.

966: Protikřesťanské nepokoje v Jeruzalémě.

1003: Zničen kostel Svatého Marka v Egyptě.

1009: Bazilika Svatého hrobu (Kostel vzkříšení) v Jeruzalémě je spálena (ano, zase).

1012: Dekrety utiskující křesťany a židy.

1013: Kalifát se pro vnitřní spory rozpadá a štěpí se na muslimských dynastií.

1048 Dokončena obnova Baziliky Svatého hrobu (Kostel vzkříšení).

1055: Turek Princ Tughrul sjednotil území do Selžuckého kalifátu.

1055: Konfiskace majetku Baziliky Svatého hrobu (Kostel vzkříšení).

1071: Bitva u Mantzikertu, muslimové poráží Byzantskou říši a okupují většinu Anatolie (Malá Asie, dnešní Turecko).

1085: Křesťané ve Španělsku znovu získávají Toledo.

1090: Turci okupují prakticky celou Malou Asii.

1094: Byzantský císař Alexius Comnenus I prosí západní křesťanství (papeže) o vojenskou pomoc proti muslimské invazi na Anatolii.

1095: Papež Urban II vyhlašuje první křížovou výpravu, která roku 1099 znovu dobude Jeruzalém.

První křížová výprava je tedy vyslána po stovkách let agresivní muslimské invaze, po ztracení dvou třetin tehdejšího křesťanského světa.

(podľa kroniky opáta Roberta Monacha zo St. Rémy)

Francúzi! Vy, ktorí ste prešli Alpy, ktorí ste boli vybraní Bohom a ktorí ste boli od neho tak milovaní. Vy, ktorí ste sa odlíšili od ostatných ľudí tým, že ste sa usadili v tejto zemi, že máte katolícku vieru a že ste cťou Svätej Cirkvi. K vám sa obraciam s touto rečou, k vám.

Chceme vám povedať správy, ktoré sa doniesli k nám, chceme vás upovedomiť o nebezpečenstve, ktoré ohrozuje vás a celý veškerý veriaci svet. Otrasné správy k nám prišli o udalostiach, ktoré sa stali v oblasti Jeruzaléma a v okolí mesta Konštantínopola; správy, že ľud z Perzského kráľovstva (Turci), rasa úplne cudzia Bohu, vtrhla na kresťanské územie ohňom a mečom. Peržania niekoľkých kresťanov zajali, odviedli ich do svojej krajiny, ostatných kruto mučili. Úplne zrovnali so zemou niekoľko Božích chrámov a obrátili iné kostoly na svoje zvyklosti a ku svojim kultom. Bez ostychu vyvrátili oltáre a znesvätili ich. Obrezávajú kresťanov a rozmazávajú krv z obriezky nad oltárom alebo ju vkladajú do krstiteľnice. Radujú sa z toho, keď druhých zabíjajú; rozrezávajú im bruchá, vyberajú im vnútornosti a priväzujú ich ku kolom. Potom za bičovania ženú svoje obete ku kolom; keď sú ich vnútornosti vyňaté, hádžu mŕtvoly na zem. Iných potom priväzujú opäť ku kolom a strieľajú do nich šípy. Zmocňujú sa ďalších, naťahujú ich krky a snažia sa poznať, či môžu alebo nemôžu urezať ich hlavy jednou ranou obnaženého meča. A čo by som mal povedať o znásilňovaní žien? O tejto záležitosti sa horšie hovorí než sa zachováva ticho. Títo Peržania si rozdelili kráľovstvo Grékov a odtrhli tak mnoho území od neho, takže je nemožné prejsť dobyté územie za dva mesiace.

Kto ich za toto pomstí, kto napraví škody, ak vy to neurobíte? Vy ste ľud, ktorému Boh prepožičal slávu v zbrani, veľkosť ducha, telesnú zdatnosť.

Vytiahnite a spomeňte si na veľké činy svojich predkov, na silu a veľkosť Karla Veľkého, jeho syna Ľudovíta a iných kráľov, ktorí vyvrátili pohanské kráľovstvá a zaviedli Svätú Cirkev na ich územiach. Vy by ste mali byť obzvlášť vyburcovaní skutočnosťou, že Svätý hrob Nášho Pána Spasiteľa je v rukách neveriacich, ktorí hanebne týrajú a svätokrádežne poškvrňujú miesta svojou necudnosťou. Potomkovia neporazených predkov! Spomeňte si na odvahu svojich predkov a nezneuctite ju!

Ale ak by vaša náklonnosť náležala viac deťom, ženám a rodičom, ktorí by chceli, aby ste sa držali bokom, spomeňte si čo povedal Pán: „Ten, ktorý miluje otca alebo matku viac než mňa, nie je ma hoden. Každý, kto opustí dom, matku alebo ženu či deti alebo pole kvôli môjmu menu, obdrží stonásobne viac a bude mať život večný“. Nech žiadne vlastníctvo a žiadny záujem o rodinné veci vás nezdržujú.

Táto krajina, v ktorej žijete, obklopená z jednej strany morom a z druhej strany horskými vrcholkami, môže ťažko uspokojiť mnohých z vás. Neoplýva bohatstvom, vskutku sťažka poskytuje dosť potravy pre tých, ktorí ju obrábajú. Preto sa zabíjate a pohlcujete jeden druhého. Zastavte túto večnú nenávisť, zanechajte spory, upustite od vojen, zastavte ich a utíšte všetky konflikty a spory. Začína sa cesta k Svätému hrobu. Zmocnite sa krajiny, ktorá je hanebne obsadená, ktorá však bola daná Bohom deťom Izraela a ktorá, ako hovorí Písmo, oplýva mliekom a medom.

Jeruzalem je stredom sveta, krajiny, ktorá je úrodnejšia než ktorákoľvek iná, krajiny, ktorá je ako raj, rozkoš a potešenie. Je to krajina, ktorú Vykupiteľ ľudstva posvätil svojim príchodom, uctil svojim životom, zasvätil svojmu utrpeniu a spečatil svojou smrťou. Toto kráľovské mesto, položené do stredu sveta, je teraz držané v zajatí svojimi nepriateľmi a uvrhnuté do otroctva tými, ktorí nepoznajú Boha, pretože sú pohanmi. Mesto volá a túži po slobode, prosí neustále, aby ste prišli na pomoc. Volá k vám o pomoc, pretože, ako som povedal, Boh vás obdaril slávou v zbrani viac než iný národ. Podstúpte túto cestu, aby vám boli odpustené vaše hriechy a buďte si istí, že vaša sláva nezapadne v Božom kráľovstve.

(Všetci volajú: Boh to chce! Boh to chce!)

Draho milovaní bratia! Dnes sme počuli, čo hovorí Pán: „Kdekoľvek sa zídu dvaja alebo traja v mojom mene, tam som aj ja uprostred nich“. Keby Pán Boh nebol prítomný vo vašich mysliach, nemohli by ste vykríknuť všetci tú istú vetu ... Hovorím vám preto, že Boh vložil vaše výkriky do vašich pŕs a že Boh ich podnietil. Ak tento jasot prišiel od Boha, nech je naším bojovým pokrikom. Kedykoľvek zaútočíte ozbrojení na nepriateľov, nech zaznie svorne na božej strane: Boh to chce! Boh to chce!

Nepožadujeme a neradíme, aby túto cestu podstúpili osoby staršie a slabšie alebo tí, kto nevládnu zbraňou; žiadne ženy nech netiahnu, len pokiaľ by sprevádzali svojich mužov, bratov alebo legálnych sprievodcov. Takéto osoby sú totiž viac na obtiaž než k úžitku.

Bohatí, pomáhajte chudobným, dovoľte im podľa možností zúčastniť sa, priveďte skúsených vojakov a spolu s nimi choďte do boja. Kňazi a duchovenstvo akéhokoľvek postavenia nemôžu odísť bez dovolenia svojich biskupov; cesta im nebude požehnaná, ak pôjdu bez biskupského splnomocnenia. Ani biskupi nemôžu zahájiť cestu bez ich kňazských požehnaní.

Ktokoľvek sa rozhodne vykonať túto svätú cestu a vezme na seba záväzok k Bohu, obetuje tým seba ako živú obeť zasvätenú Bohu, ponesie znamenie kríža Pánovho buď na čele, alebo na prsiach. Ak po splnení svojho záväzku si bude želať vrátiť sa domov, nech dá kríž na svoj chrbát, medzi ramená. Týmto dvojakým činom takýto muži naplnia príkaz Pána, ktorý povedal: „Ten, kto nevezme svoj vlastný kríž a nenasleduje ma, nie je ma hoden“.