Byly křížové výpravy jen křesťanskou agresí?
Publikováno: 17.1.2010 |
Muslimové a jejich sympatizanti často odpůrcům islámu předhazují křížové výpravy jako akt agrese křesťanství vůči hodné islámské civilizaci. Jak je to však ve skutečnosti? Vážně papeže jen tak napadlo vyhlásit dobyvačnou výpravu?
***
První křížová výprava (1095) byla vyhlášena 460 let PO dobytí prvního křesťanského města, 457 PO dobytí Jeruzaléma, 453 PO dobytí Egypta, 443 let PO prvních muslimských nájezdech na Itálii. 427 let PO prvním obléhání Konstantinopole, 380 let PO začátku okupace Španělska. 363 let PO plenění Francie, 249 po vyplenění města Řím (!). PO staletích vraždění, zotročování a nuncených konverzích křesťanů na dobytých územích. Než křesťané přešli do ofenzívy byly islámem dobyty 2/3 tehdejšího křesťanského světa!
***
Porovnejme mapu křesťanského světa před islámskou expanzí (rok 600):
*www.coloradocollege.edu/…/Map_-_pread_of_…
S mapou kolem roku 900 (Muslimská expanze v rozletu, Všimněme si ztráty blízkého východu, Afriky a Španělska. V Evropě není hranice křesťanství vyznačena, cca sever a východ od území dnešní ČR stále pohanský):
www.fordham.edu/halsall/maps/900eur.jpg
S mapou z roku 1050, kdy už probíhá rekonvista ve Španělsku:
brian.hoffert.faculty.noctrl.edu/REL100/Christianity.Me…
***
Na Evropu muslimové útočili už 20 let po Mohamedově smrti. Již roku 652 pořádali nájezdy na Sicílii, kde rozpoutali teror vůči křesťanskému obyvatelstvu (například ve městě Castrogiovanni bylo zavražděno 8000 lidí). V roce 1084, deset let před první křížovou výpravou (!) Sicílii znovu napadli, zapálili kostely v Reggiu, zotročili mnichy a znásilnili a zotročili jeptišky.
V islámem obsazených zemích měli křesťané status druhořadého člověka (dhimmi). Během staletí díky konverzím (často násilným), útlaku, šikaně, vyhánění a občasným pogromům byly původně křesťanské populace zdecimovány na minimum či na nulu! Ve větším počtu přežili jen Koptští křesťané v Egyptě (původní obyvatelstvo). Křesťanský svět byl otřesen, ztratil jak obilnice a zdroj papyrusu (Egypt), tak historické oblasti blízkého východu včetně Jeruzaléma. Nenávratně zmizelo mnoho vědomostí (spálení Alexandrijské knihovny). Křesťané na tomto území jsou vražděni dodnes, sledujte www.thereligionofpeace.com/index.html .
V roce 1094, byzantský Císař Alexius I Comneus prosí papeže (Řím) o pomoc proti muslimským armádám které obsadily území dnešního Turecka, přičemž muslimové klasicky šířili teror proti křesťanům a přestavovali kostely na mešity. Navíc byli stále více napadání křesťanští poutníci navštěvující Jeruzalém (násilná konverze, příležitostné vraždy a šikana).
Křižáci obsadili jen původně křesťanské země. Nikdy nenapadli území Saudské Arábie natož Mekku (Muslimové dříve napadli jak Konstantinopol, tak Řím!). Období křížových výprav trvalo cca 200 let. Období agrese (džihádu) islámu vůči křesťanskému světu už běží cca 1380 let.
Éra křižáckých výprav neznamená stálé válčení. Ve skutečnosti válečné kampaně trvaly jen cca 20 let ( 1098- 1099, 1146- 1148, 1188- 1192, 1201- 1204, 1218- 1221, 1228- 1229, a 1248- 1250). Pro srovnání, jeden z muslimských džihádů proti Sicílii trval 75 let bez přestávky.
Křížové výpravy nejsou ospraveditelné z textů Nového zákona. Jsou neobvyklou reakcí štvaného křesťanství na nemilosrdný likvidační staletý džihád, který plně vychází z Koránu a Hadísů a který začal už Mohamed.
Největší zločin křížových výprav byl masakr po dobytí Jeruzaléma (30 000 obětí), což je ale nepatrným zlomkem obětí džihádu.
Již papež Inocenc III. (1198-1216) se omluvil za hříchy křesťanů, které páchali při křížových výpravách.
Oproti tomu muslimové se za průběh své expanze nikdy neomluvili. Co je v jiném náboženství viděno jako zločin, to je v islámu vůle Aláha.
***
Některé události, které předcházely první křížovou výpravu, časová linie:
630: Mohamed, dva roky před smrtí, útočí se 30 000 džihádisty na křesťanskou Byzantskou říši.
632-634: Kalifát (islámská říše) dobývá polyteistické části Arabského poloostrova. Polyteisté jsou bráni za horší než křesťané či židé a musí konvertovat k islámu nebo jsou zavražděni. Nemají tedy oproti křesťanům či židům možnost platit výpalné (status dhimmi) a zůstat u svého náboženství.
633: Džihádisté pod vedením Kalida al Walida (krutý vojevůdce pojmenovaný Mohamedem Aláhův meč) dobýjá město Ullays u řeky Eufrat v dnešním Iráku. Na břekhu nedalekého kanálu je setnutím zavražděno tolik lidí, že se voda zbarví doruda a kanál získá jméno Krvavý kanál.
634: Bitva na řece Jarmúk na území dnešní Sýrie, součást džihádu proti Byzantské říši. Usáma bin Ládin z této doby používá citát, že "džihádisté milují smrt více než západní svět život".
635: Muslimové obléhají a dobývají křesťanské město Damašek (dnešní Sýrie).
637: Muslimové si podrobují Irák po bytvě u Al-Quadisyyah.
638: Muslimové na Byzantské říši dobývají a anektují Jeruzalém.
638-650: Muslimové dobývají území dnešního Iránu.
639-642: Muslimové dobývají Egypt.
641: Muslimové obsazují Sýrii a Palestinu.
643: Spálena Alexandrijská knihovna. Ne v boji, ale chladnokrevným rozhodnutím.
643: Muslimové začínají dobývat severní Afriku (na západ od Egypta).
644: Muslimové dobývají ostrov Kypr, Tripolsko v severní Africe a zavádí islámské právo v Iránu a Afgánistánu.
644-660: Války a spory uvnitř Kalifátu.
674-678: Muslimové útočí na Konstantinopol (hlavní město křesťanské Byzantské říše, dnešní Istanbul) a jsou odraženi.
698: Dobyto město Kartágo (severní Afrika, hlavní město Vandalů).
707 - je dobyta celá severní Afrika.
710-713: Muslimové dobývají údolí Indu.
712: Dobyta Střední Asie, islamizace Turků.
711 - 713: Muslimové útočí ze severní Afriky na Vizigótskou říši (dnešní Španělsko), dobývají ji a zakládají Andalůské království. Od tohoto roku plení jejich vojska Evropu, od Španělska, přes jižní Francii, po Švýcarsko.
717-718: Muslimové útočí na Konstantinopol (hlavní město křesťanské Byzantské říše, dnešní Istanbul) a jsou odraženi.
732: Muslimové jsou zastaveni koalicí křesťanských králů v bitvě u Poitiers (Tours) ve střední Francii. Tato bitva zastavila džihád v západní Evropě.
732 - 800: Zastavený džihád zapříčiní rozpory v Kalifátu a dobytá území získávají autonomii, ovšem pod muslimskými vládci. Útisk a likvidace křesťanů, zákaz konvertování od islámu (prostě to samé co dnes).
807: Na území kalifátu zbořeny kostely a synagogy včetně Kostela Máří Magdaleny v Jeruzalémě.
809: Muslimský útok na Sardinii a jižní Itálii.
813: Napadáni křesťané v Palestině, mnozí uprchnou.
831: Muslimové dobývají Palermo (Sicílie), nájezdy na jižní Itálii.
846: Vydrancování města Řím, vykradena bazilika svatého Petra.
850: Na území kalifátu bořeny kostely a synagogy.
855: Povstání křesťanů v Sýrii.
837: Dobytí Sicílie, útoky na Korsiku, Itálii, Francii
869-883: Povstání černých otroků v Iráku.
928-969: Byzantská říše získává zpět Kypr a město Tarsus.
937: Bazilika Svatého hrobu (Kostel vzkříšení) je zpálena. Útoky na mnoho dalších jeruzalémských kostelů.
966: Protikřesťanské nepokoje v Jeruzalémě.
1003: Zničen kostel Svatého Marka v Egyptě.
1009: Bazilika Svatého hrobu (Kostel vzkříšení) v Jeruzalémě je spálena (ano, zase).
1012: Dekrety utiskující křesťany a židy.
1013: Kalifát se pro vnitřní spory rozpadá a štěpí se na muslimských dynastií.
1048 Dokončena obnova Baziliky Svatého hrobu (Kostel vzkříšení).
1055: Turek Princ Tughrul sjednotil území do Selžuckého kalifátu.
1055: Konfiskace majetku Baziliky Svatého hrobu (Kostel vzkříšení).
1071: Bitva u Mantzikertu, muslimové poráží Byzantskou říši a okupují většinu Anatolie (Malá Asie, dnešní Turecko).
1085: Křesťané ve Španělsku znovu získávají Toledo.
1090: Turci okupují prakticky celou Malou Asii.
1094: Byzantský císař Alexius Comnenus I prosí západní křesťanství (papeže) o vojenskou pomoc proti muslimské invazi na Anatolii.
1095: Papež Urban II vyhlašuje první křížovou výpravu, která roku 1099 znovu dobude Jeruzalém.
První křížová výprava je tedy vyslána po stovkách let agresivní muslimské invaze, po ztracení dvou třetin tehdejšího křesťanského světa.