Některé události, které předcházely první křížovou výpravu, časová linie:
Některé události, které předcházely první křížovou výpravu, časová linie:
630: Mohamed, dva roky před smrtí, útočí se 30 000 džihádisty na křesťanskou Byzantskou říši.
632-634: Kalifát (islámská říše) dobývá polyteistické části Arabského poloostrova. Polyteisté jsou bráni za horší než křesťané či židé a musí konvertovat k islámu nebo jsou zavražděni. Nemají tedy oproti křesťanům či židům možnost platit výpalné (status dhimmi) a zůstat u svého náboženství.
633: Džihádisté pod vedením Kalida al Walida (krutý vojevůdce pojmenovaný Mohamedem Aláhův meč) dobýjá město Ullays u řeky Eufrat v dnešním Iráku. Na břekhu nedalekého kanálu je setnutím zavražděno tolik lidí, že se voda zbarví doruda a kanál získá jméno Krvavý kanál.
634: Bitva na řece Jarmúk na území dnešní Sýrie, součást džihádu proti Byzantské říši. Usáma bin Ládin z této doby používá citát, že "džihádisté milují smrt více než západní svět život".
635: Muslimové obléhají a dobývají křesťanské město Damašek (dnešní Sýrie).
637: Muslimové si podrobují Irák po bytvě u Al-Quadisyyah.
638: Muslimové na Byzantské říši dobývají a anektují Jeruzalém.
638-650: Muslimové dobývají území dnešního Iránu.
639-642: Muslimové dobývají Egypt.
641: Muslimové obsazují Sýrii a Palestinu.
643: Spálena Alexandrijská knihovna. Ne v boji, ale chladnokrevným rozhodnutím.
643: Muslimové začínají dobývat severní Afriku (na západ od Egypta).
644: Muslimové dobývají ostrov Kypr, Tripolsko v severní Africe a zavádí islámské právo v Iránu a Afgánistánu.
644-660: Války a spory uvnitř Kalifátu.
674-678: Muslimové útočí na Konstantinopol (hlavní město křesťanské Byzantské říše, dnešní Istanbul) a jsou odraženi.
698: Dobyto město Kartágo (severní Afrika, hlavní město Vandalů).
707 - je dobyta celá severní Afrika.
710-713: Muslimové dobývají údolí Indu.
712: Dobyta Střední Asie, islamizace Turků.
711 - 713: Muslimové útočí ze severní Afriky na Vizigótskou říši (dnešní Španělsko), dobývají ji a zakládají Andalůské království. Od tohoto roku plení jejich vojska Evropu, od Španělska, přes jižní Francii, po Švýcarsko.
717-718: Muslimové útočí na Konstantinopol (hlavní město křesťanské Byzantské říše, dnešní Istanbul) a jsou odraženi.
732: Muslimové jsou zastaveni koalicí křesťanských králů v bitvě u Poitiers (Tours) ve střední Francii. Tato bitva zastavila džihád v západní Evropě.
732 - 800: Zastavený džihád zapříčiní rozpory v Kalifátu a dobytá území získávají autonomii, ovšem pod muslimskými vládci. Útisk a likvidace křesťanů, zákaz konvertování od islámu (prostě to samé co dnes).
807: Na území kalifátu zbořeny kostely a synagogy včetně Kostela Máří Magdaleny v Jeruzalémě.
809: Muslimský útok na Sardinii a jižní Itálii.
813: Napadáni křesťané v Palestině, mnozí uprchnou.
831: Muslimové dobývají Palermo (Sicílie), nájezdy na jižní Itálii.
846: Vydrancování města Řím, vykradena bazilika svatého Petra.
850: Na území kalifátu bořeny kostely a synagogy.
855: Povstání křesťanů v Sýrii.
837: Dobytí Sicílie, útoky na Korsiku, Itálii, Francii
869-883: Povstání černých otroků v Iráku.
928-969: Byzantská říše získává zpět Kypr a město Tarsus.
937: Bazilika Svatého hrobu (Kostel vzkříšení) je zpálena. Útoky na mnoho dalších jeruzalémských kostelů.
966: Protikřesťanské nepokoje v Jeruzalémě.
1003: Zničen kostel Svatého Marka v Egyptě.
1009: Bazilika Svatého hrobu (Kostel vzkříšení) v Jeruzalémě je spálena (ano, zase).
1012: Dekrety utiskující křesťany a židy.
1013: Kalifát se pro vnitřní spory rozpadá a štěpí se na muslimských dynastií.
1048 Dokončena obnova Baziliky Svatého hrobu (Kostel vzkříšení).
1055: Turek Princ Tughrul sjednotil území do Selžuckého kalifátu.
1055: Konfiskace majetku Baziliky Svatého hrobu (Kostel vzkříšení).
1071: Bitva u Mantzikertu, muslimové poráží Byzantskou říši a okupují většinu Anatolie (Malá Asie, dnešní Turecko).
1085: Křesťané ve Španělsku znovu získávají Toledo.
1090: Turci okupují prakticky celou Malou Asii.
1094: Byzantský císař Alexius Comnenus I prosí západní křesťanství (papeže) o vojenskou pomoc proti muslimské invazi na Anatolii.
1095: Papež Urban II vyhlašuje první křížovou výpravu, která roku 1099 znovu dobije Jeruzalém.
První křížová výprava je tedy vyslána po stovkách let agresivní muslimské invaze, po ztracení dvou třetin tehdejšího křesťanského světa.